Dne 26. 9. 2023 žáci tříd 4. G, 7. G a 8. G při společných hodinách němčiny a španělštiny v rámci Evropského dne jazyků získávali informace o jazycích napříč Evropou.
Jako námět jim kromě materiálů, které se týkaly tohoto dne, byla představena i pohádka Brémští muzikanti. Po jejím shlédnutí žáci využili tabuli a zapisovali v obou jazycích názvy hlavních postav – zvířátek. Tak mohli vidět shody, ale hlavně rozdíly mezi oběma jazyky.
Do projektu se zapojili i studentky ruštiny v 3. S. Hledali v ruštině slova (tzv. falešné přátele), která zní v ruštině takřka stejně jako v češtině, ale mají jiný, někdy dokonce protikladný význam. Například slovní spojení: „красный живот“ (čti – krasnyj život) znamená v češtině „červené břicho“, „позор“ (čti pazor) znamená v češtině „hanba“, „письмо“ (čti pismo) znamená „dopis“, „ты вонишь“ (čti ty vaniš) znamená „ty páchneš“ a naopak „ты пахнешь“ (čti ty pachněš) znamená „ty voníš“ atd.
Zároveň se studentky dozvěděly nebo to připomněly samy, že i v jiných slovanských jazycích je podobná záludnost. Například co znamená za A) ve slovinštině slovo „otroci“ nebo „nekaditi“, co znamená za B) v dolnolužické srbštině slovo „kněz“, „kněžna“ nebo „kokot“, co znamená za C) v hornolužické srbštině slovo „kwas“ nebo „zbožo“ atd. Samozřejmě podobné záludnosti můžeme vidět i v polštině a jiných slovanských jazycích, kde nás také řada slov překvapí, ale přitom to není nic neslušného, jak bychom se dle češtiny mohli domnívat.
Pokud jste nepřeložili výše uvedená slova správně, tak zde je vysvětlení: A) slovinština – děti, nekouřit, B) dolnolužická srbština – pan, slečna, kohout, C) hornolužická srbština – svatba, štěstí atd.
-
- dav
-
- dav
-
- dav
-
- dav
