Zkusili jste si být někdy neviditelní? My ano, na neviditelné výstavě! Ponořili jsme se do hluboké tmy, světa nevidomých. První pocity: zmatek, nejistota, co teď? Dej mi ruku! Kde jsi? Můžu se tě držet, ptali jsme těch kolem nás. Najednou nám bylo jedno, jak kdo vypadá, hlavně že je blízko a pomůže, i když… je na tom stejně jako já. No, víc hlav, víc ví. Rukama jsme tápali po okolí – stěna, nářadí nebo co, možná kuchyň… Možná ještě nějaký závan větru, tepla nebo chladu, zvuky ulice a vůně lesa…
1.S
